Štědrý deň a štědrovečerní zvyky
Štědrý deň stál najvýznamnějším dněm v roku. Mnohé zvyky aj pověry panovaly aj v našém kraji a nekeré sa uchovaly dodnes. Tož třeba tyto: V noci před Štědrým dněm sa v každéj chalupě dělál veliký úklid, všecko moselo byt v pořádku, napečené, navařené na celé svátky. Chlapi měli na starosti nařezat dřeva, nachystat krmení pro dobytek a hrubší práce ve chlévě, aby sa na Boží hod nemoselo mnoho dělat. Před východem slunka sa z domu vymétlo všecko smetí, aby sa čistota držala v domě.
Hospodyně ráno zadělávaly těsto a pékly makovníky, vánočky, štrůdle, cukrového nebývalo. Pro každého člena rodiny sa upékl makovník, koláče byly s mrkvovů a zelovů nádivků, makem, tvarohem a trnkami. Všecko pečivo sa naskládalo do řícice (síto na obilí) a vyneslo sa na húru (půdu). Celý deň sa dodržovál přísný půst, nikdo krom malych dětí nic nejedl. Neposlušným děckám sa pravilo, že nauvidíja „zlaté prasátko“.
Děcka dyž skákaly s duchen, hospodyň jím dávala přeskočit ometlo (pometlo), aby měly zdravé nohy. Kdo lenošíl, činil prý tak po celý rok. Dyž sa zešeřilo a domácí byli hotoví s pokludem, kropíl hospodář svěcenú vodú kolem stavéní, v chlévoch aj celú rodinu ve světnici. Hneď nato všeci zasedli ke stolu, ale né prv, dokáď sa nepomodlili. Hospodyň to už před večeřů nachystala. Najprv přikryla stůl plachtú a tak ostalo až do Ščepána. Stůl sa obtahl provazem, aby zloději nemohli do stavéňá. Nekde sa sypaly na Štědrý deň podlahy slámů jako vzpomínka na betlémský chlév. doprostřed stolu sa nasypalo obilí ode všeho druhu, na ošatku (slaměnku) sa nachystalo sušené ovoce, jablka a ořechy. Na ovoci byly položené oplatky s medem, z kerych dostál každý jeden. Potom byla polévka, buď „lokšová“ s hřibami, kyselica s hřibami a sušenými trnkami, fazolovica nebo hrachovica, podle toho jak bylo kde v rodině zavedené. Následovalo zelí s chlebem, „vrany“ (buchtičky, spařené horkým mlékem a posypané makem), potom krupica nebo rýža v mléku vařená. Nekde sa jedl ešče hrach hustě vařený a máslem omaštěný (V Nevšovéj sa jídalo dlúho ze společnéj mise). Počas jídla nesměl nikdo ani slova promluvit.
Po večeři rodina poděkovala modlitbú za všecko dobrodiní, pomodlila sa a zaspomínala na zemřelé člěny rodiny. Hospodář a hospodyně nezapomínali ani na dobytek, kerém dali po kúsku chleba a oplatku. Z ubrusa, kerý byl prostřený na svátečním stole, sa od Štědrého dňa až do Štěpána nesklúzaly odrobinky (drobky), lebo až po vánocách sa dávaly slépkám. Po večeři sa ešče popíjál čaj se slivoviců a pojídaly buchty, vánočky. Potom sa zpívaly staré koledy, čekalo sa na koledníky a vykonávaly sa lidové zvyky. Cérky vařily šišky s lístkama, na kerych bylo napsané méno ogara (chlapca). S kerým lístkem vyskočila šiška najprv, toho chpca cérka dostane. také sa od každého jídla dávalo psovi, kerý sa potom pustíl ven ze stavéňá a na kerú stranu šél nebo zaštěkál, odtáď přišél ženich. Svobodní berú na Štědrý deň do náruče polének bez počítáňá, doma spočítajů polénka a dyž je sudý počet – toho roku sa vdá nebo ožéní, dyž je lichý počet – ostane příští rok svobodný. dyž sa někdo dívá na Štědrý deň do zrcadla, dostane toho roku žlútenku nebo podobnú nemoc nebo ho budú ludé pomlúvat. Příde-li do stavéní žena, bude mět kráva teličku, příde-li muž, bude mět býčka. Myslivci nesměli na Štědrý deň chodit na čekanú, střílali až po štědrovečerní večeři na počest narozeného Ježíška. Hospodyňa schovávala vařachu s kerú míchala štědrovečerní polévku. Až na svátek Panny Marie sa s ňú šlo na pole, kde sa sadilo zelí a pošťuchovaly sa s ňú hlávky, aby narostly veliké. Na štědrý deň též hospodyně držávaly nad ohništěm dvě zvázané vařachy křížem, aby sa ím prý jídlo nepřipalovalo. Obvyklé bylo u cérek „třaséní bezem“ a „házání střevícem“. V pradávnych dobách pastýři roznášali zapletené pruty březové a za to dostali vdolek nebo makovník a prut sa schovál na pohrozéní neposlušným děckám.
Lidové tradice Slavičínska v podání pamětníků. [s.l.] : [s.n.], 2001. Zvyky a obyčeje, s. 12-20. ISBN 80-238-7918-9.